Charta 77
Dodatek k dokumentu . 4
Koncem nora letonho roku se mluv Charty 77 v Dokumentu . 4
obrtili na kompetentn msta SSR s prvnm rozborem situace v oblasti kolstv
se dost, aby byla neprodlen zjednna nprava kivd a diskriminac pi
vbru mldee na stedn a vysok koly. Signati Charty 77 tehdy nabdli
svou pomoc tm, e pislbili shromaovat daje o konkrtnch ppadech
diskriminace v oblasti kolstv a seznamovat s nimi odpovdn politick a
edn msta i veejnost.
Z tohoto dvodu a tak proto, e se dn odpovdi ani npravy
nedokali - vypracovali signati Charty 77 nov rozbor situace jako doplnk
Dokumentu . 4, nebo jde o problm zvlt nalhav nyn, kdy se v Blehrad
hodnot, jakm zpsobem se astnick stty Helsinsk konference 1975 vyrovnaj
s poadavky Zvrenho aktu.
S kratmi pestvkami ji tm ticet let nen v eskoslovensku
jedinm a zpravidla hlavnm hlediskem pro pijmn na stedn a vysok kole
prospch, nadn, zjem a pozitivn povahov vlastnosti mladch lid. Zkladnm
kriteriem se stala bezvhradn a nekritick obansk poslunost a servilita a
pedevm pak to, co ei a Slovci nazvaj "ddinm hchem": skutenost,
zda se otec i matka podle hrubch mtek moci politicky nebo obansky
"provinili nebo "neprovinili".
Desetitiscm schopnch a nadjnch chlapc a dvat bylo na
zklad tohoto hluboce nesprvnho kritria znemonno studovat stovkm a
tiscm jinch bylo naopak umonno studium, ani pro to maj pedpoklady.
Navc se stle astji projevuje kriterium "kdo vc zaplat", co m
za nsledek rostouc korupci i v tto oblasti.
Dsledky takov kolsk politiky pi vbru student, provdn v
rozporu s stavou SSR, s adou zkon a mezinrodnch pakt a mluv, jsou
pmo katastrofln. Lze je rozdlit do ty zkladnch okruh: morln,
vchovn, odborn a kulturn, politicko-manipulan.
l) Sama skutenost, e o studiu nerozhoduje nadn, zjem,
pracovitost a jin kladn povahov vlastnosti, ale vtinou okolnosti na mladm
lovku nezvisl, zvnjku mu pipsan (nap. tdn pvod i politick
pslunost rodi), je zcela nemorln. Studium na vbrovch kolch je
mocenskm apartem chpno jako odmna za konformitu a tzv. politickou
angaovanost, jako ebk spoleenskho vzestupu, a jen v mal me jako
pprava na tvoivou kvalifikovanou prci.
2) Mlad lovk zhy pochop, e se po nm nevyaduj pedevm
znalosti a schopnosti, ale v prv ad politick pseudoaktivita a konformita,
jakkoli pedstran a formln. Na kolch a v rodinch se u dvojmu mylen
a dvoj ei. Mnoz mlad lid vstupuj do organizac, k nim nemaj vnitn
vztah, u se vyslovovat nzory s nimi vnitn nesouhlas. Vytvej si dvoj
morlku, dvoj tv. Msto na pednky chod na schze a povaj ady vchod,
stvaj se postrachem nejen pro sv kolegy, ale i profesory. Absolvuj mnohdy
stedn nebo vysokou kolu bez problm, ale tak bez hlubch a obshlejch
vdomost. Stvaj se vtinou zlohou moci pro dc funkce. Nejen proto, e
jsou za sv studium a politick postaven vd؟ni, ale pedevm proto, e pro
normln odbornou prci nejsou vybaveni potebnmi znalostmi a schopnostmi.
Zato zskvaj schopnost ji zhy mocensky manipulovat, poslun a nekriticky
dit. Naproti tomu studenti, kte vyslovuj sv politick nzory, neskrvaj
se se svmi postoji, povahov estn a oteven, jsou ze kol mnohdy
vyluovni, asto ped zvrem studia, bez monosti uplatnit se teba jen na
okraji oboru, kter chtli absolvovat . A ti,kte bhem studia neprojevili
vrazn svou politickou a obanskou informitu, jsou obvykle bez perspektivy
kvalifikanho rstu.
3) Cel tento zsti iveln, zsti promylen diskriminan postup
a velmi nepzniv dsledky pro adu vdeckch i praktickch obor.Nezasahuje
vak zdaleka jen spoleensk obory. Tk se velmi neblaze i umleckch kol,
prodovdeckch obor a nejvce medicny, ponkud v men me technickch
obor. Mlad lid, z nich by mohli bt vynikajc lkai, nikdy lit nebudou.
Naproti mlad lid, kte nemaj o studium lkastv takov zjem, o dalch
pedpokladech nemluv, jsou pedureni zaujmout kvalifikovan a vedouc msta
ve zdravotnictv.
4) Nejvraznji ovem v cel praxi vzdlanost diskriminace
vystupuje do poped faktor politicko- obansk manipulace. Dti se staly
vznamnm prostedkem ntlaku na obany - rodie. Ti ji vd, e jejich
lenstv v komunistick stran i vylouen z n, jejich ast i neast na
manifestacch, aktivita i pasivita ve vybranch spoleenskch organizacch,
jejich oteven kritinost i pokryteck mlen a lhostejnost, souhlas s
Chartou 77 i jej odmtnut, projeven nzor odlinch od oficilnch i
pzemn nzorov konformismus, e to ve me rozhodovat o osudu jejich dt.
A protoe velik st oban m dti, kter se dve i pozdji budou uchzet o
urit typ studia, uebnho pomru nebo zamstnn, je tak velik st oban
tmto tlakem znovu a znovu ohroovna a postihovna. Nejsou vzcn ppady, kdy
do hry spoleensk pseudoaktivity a petvky vstupuj u rodie dt, kter
teprve zapoaly koln dochzku. Pitom nen dleit, zda sttn moc v kadm
jednotlivm ppad svj zpsob "odmny a trestu" uskuten, sta,
aby tak uinila v ad ppad - u na jejich podklad se u oban utv
obava, e tak jim by se to mohlo stt. Tato manipulace je o to rafinovanj,
e postihuje asto lid estn a nesobeck, ty , kte jsou v konfliktu se
spoleenskou l a nemorlnost ochotni obtovat sami sebe, svou existenci, ale
prv z pohnutek nesobeckch - kvli dtem - se kiv a petvauj.
Politick moc v eskoslovensku vytv tak zcela programov systm
morln, kulturn i politicky nesprvnch norem chovn a jednn v oblasti
nejzkladnjch lidskch vazeb rodi a dt, jedinc, rodin, irch
spoleenstv a spoleensko-politickch struktur. Na jejich bzi vznik mocensk
manipulace, majc zsadn kodliv nsledky v morlce dosplch, mldee a
dt. Vede k devalvaci a destrukci ady zkladnch lidskch a spoleenskch
hodnot, vetn tvoiv lidsk prce, vzdlanosti a kultury. V nrod J. A.
Komenskho, v nrodech, kde jsou zakotveny demokratick tradice vzdlanosti a
kultury, jsou tyto ztrty pociovny obvzl citliv a tragicky. Zejmna
proto, e jde navc o nrody, kter maj s tlakem a odvetnmi opatenmi
dlouh a trpk zkuenosti.
V Praze dne 9. prosince 1977
prof. dr. Ji Hjek, DrSc
Marta Kubiov PhDr.
Ladislav Hejdnek mluv Charty 77
Ploha
Ploha
Pokusme se doloit sv poznatky o vzdlanostn diskriminaci v
SSR adou pklad. Informace o nich byly zskny vlun z okruhu ptel
uvedench mladch lid, jejich rodin a pracovnk kolskch instituc.
Piloen dokumentan materil je jenom zlomkem co do potu, ale ani zcela
nevystihuje ppady nejkiklavj. Je omezen monostmi dokumentace, kter jsou
v souasnm eskoslovensku velmi mal, a pedevm pak obavami postiench nebo
jejich rodi, e by zveejnn jejich ppad mohlo vst k dal perzekuci a
to nejen pi nov dosti o studium. Doznvme vak , e uveden fakta jsou
dostatenm dokladem praxe s. ad a tch vedoucch politickch mst, kter o
vzdlanostn diskriminaci vd a nejen e ji pipoutj a nikterak proti n
nezasahuj, ale dokonce ji vytvej.
Za eventuln dl nepesnosti se pedem omlouvme, a v zjmu
objektivity tak sdlujeme, e v ojedinlch ppadech se nkte uchazei po
mnoha pokusech a odvolnch na studium pece jen dostali. I kdy jde o ppady
vyjmen, snad i ony svd o tom, e rozshl aktivita vyvjen na obranu
lidskch prv, pinesla vsledky a e je nutno v n pokraovat.
Jsou dle pipraveny konkrtn ppady student, kte byli ze
stedn nebo vysok koly vyloueni za sv nzorov postoje, (nap. ppady z
Filosofick fakulty UK z r. l977, ppady souvisejc s ast na pohbu prof.
Jana Patoky v r. 1977 , a mnoh dal). Mnoz studenti byli vyloueni za to,
e oteven projevili sv kritick a nekonformn nzory, nap. liberrn
humanistick, nboensk i dsledn socialistick, e projevili souhlas s
Chartou 77 a diskutovali o n. Za vechny podv vmluvn svdectv ppad
Miroslava Jirounka z Mlad Boleslavi. Jeho podrobn dokumentace byla z iniciativy
nkolika ptel Charty 77 odeslna v jnu blehradsk konferenci. Obdobn
budou zpracovny dal ppady , nap. vylouen a vznn Jana Kozka z
Filosofick fakulty UK pro vyjden aktivnho nesouhlasu se smrnicemi a prac
vjezdov komise fakultnho vboru SSM).
Zpracovny jsou tak ppady student, kterm je ztاovno studium
i znemonno dokonen studia pro jejich pesvden a mnoh dal ppady, ke
kterm se vhodnm zpsobem vrtme.
Ploha:
P.l. Zdena A d a m o v , nar. 1955, Ivanice
dle neplnch informac
dala na prvnickou fakultu v Brn, nebyla pijata.
Ji na gymnasiu v Ivanicch j bylo eeno, e nedostane
doporuen ke studiu vzhledem k vylouen rodi z KS.
Zdena Adamov vykazovala na stedn kole velmi dobr studijn
vsledky.
Rodie:
Otec prvnk, v roce 1970 vylouen z KS.
Matka uitelka, v roce 1970 vylouena z KS.
P.2. Alice B a t k o v , nar. 17.7.1953, Praha 8 Kikova 78
dala celkem 6x na Vysokou kolu ekonomickou v Praze. V r. 1971
se hlsila na denn, v dalch letech pak na dlkov studium. Konkrtn
informace o vsledcch pijmac zkouky nezskala. Pi ptm pijmacm zen
v roce 1976 pijmac komise VE podala zamstnavatele (KD Praha -
zsobovn) a "sloky" tj. vbor SSM a ZV ROH, aby pvodn kladn
hodnocen bylo pepracovno tak, aby bylo mono pihlku ke studiu zamtnout.
Studijn vsledky na stedn kole: prmrn prospch l,6 ,
maturita s vyznamennm.
Rodie:
Otec Ing. Rudolf Battk, sociolog, do roku 1970 odborn pracovnk
sociologickho stavu, SAV v Praze, politicky neorganizovn, nyn isti vloh
v podniku klid. Byl vznn z politickch dvod.
Matka Ing. Dagmar Batkov, do roku 1970 odborn asistentka na
Vysok kole ekonomick v Praze, politicky neorganizovna, nyn etn v
podniku Potraviny.
P.3. rka B r o d o v , nar. 6.11.1954, Praha 5, Nad Palatou
dala 3x o pijet na vysok kole umleckho smru (UMPRUM -
1974, AMU divadeln fakulta - 1975, tamt 1976). Nebyla pijata. Oficiln
konkrtn informace o vsledcch pijmacch zkouek nedostala. Podle informac
len zkuebn komise se pi talentov zkouce umstila na l. mst.
Studijn vsledky na stedn kole vtvarn v Praze 3 mla
vborn.
Doporuen z pracovit vynikajc.
Rodie:
Otec Toman Brod, historik, zamstnn do r. 1970 v stavu djin pro
vchodn Evropu SAV, vylouen r. 1970 z KS, pak pracoval jako dlnk, jako
taxik, nyn v invalidnm dchodu.
Matka Libue Brodov, byla do r. 1970 zamstnna v Encyklopedickm
stavu SAV, vylouena z KS, nyn pracuje jako uklzeka.
P.4. Dagmar F r i d r i ch o v , nar. 27.6.1953, Brno
dala 2x o studium na Stedn hotelov kole (v r. 1971 v
Marinskch lznch, tho roku v Poprad).
Na stedn hotelovou kolu v Poprad byla pijata. Dne 16.9.1971
vak byla (na telefonick zsah Vojtcha Krejho, personlnho editele
Interhotelu Brno) ze koly odvolna. Dvody j byly sdleny a v lednu 1972:
politick postoje rodi. Nyn pracuje jako kuchaka.
Rodie:
Otec ing. Karel Fridrich, do roku 1970 hospodsk pracovnk, nyn
nk. V roce 1970 byl vylouen z KS.
Matka Helena Fridrichov byla t vylouena z KS.
P.5. Jan H o n , nar. 21.9. 1954, Praha 6, Mldee l4
dal 3x na lkask fakulty UK, nebyl pijat.
Zdvodnn prvnho pokusu: "Neumstil se v poad pijatch,
dvod - celkov profil."
Konkrtn vsledky pijmacch zkouek se dovdl pouze
neoficiln z osobnch informac. Pi druhm pokusu mu bylo elnm pracovnkem
fakulty eeno: "Je to kvli rodim." V roce 1974 se z okruhu
pracovnk koly dovdl, e zkouku sloil vborn. Prmrn prospch na
stedn kole: 2.1 znmkov prmr z maturitnho vysvden: 1.75
Jan Hon pracuje nyn jako sanik.
P.6. Michal H o n , nar. 22.1.1959, Praha 6, Mldee l4
dal lx na gymnasium, nebyl pijat. Zdvodnn: "Byla dna
pednost uchazem, kte celkov lpe vyhovli podmnkm pijet."
Konkrtn informace o vsledku pijmac zkouky Michal Hon nedostal, avak z
cyklostylovanho listu , na nm bylo oznmeno nepijet, vyplvalo, e se tak
nestalo pro neprospch. Vsledek odvoln byl negativn. Rodie t napsali
dopis ministru kolstv ing. J. Havlnovi. Prospchov prmr ZD: 1.06 ,
znmkov prmr ze zvrenho vysvden: l,OO, Michal Hon je nyn v uovskm
pomru.
Rodie Jana a Michala Hona:
Otec Ing. Jan Hon, CSc, do roku 1970 vdeck pracovnk Vysok
koly ekonomick, vylouen z KS, nyn nkolik let jako idi bagru.
Matka JUDr. Eva Honov, do r. 1970 vdeck pracovnice stavu djin
socialismu, vylouena z KS, nyn prvnika stavebnho podniku.
P.7. Duan H b l, nar. 20.7.1953, Praha 5 - Smchov, Na Bezince
l4
dal o vysokokolsk studium celkem 5x. V roce 1974 na fakultu
chemicko-technologickou Vysok koly chemicko-technologick v Praze (pot dal
na stedn prmyslovou kolu chemickou, denn absolventsk kurs, Brno), nebyl
pijat. V r. 1975 dal na chemicko-technologickou fakultu slovensk Vysok
koly technick v Bratislav, nebyl pijat. V tme roce dal na fakultu
chemicko-technologickou VCHT Praha, nebyl pijat. V r. 1976 dal na fakultu
chemickho inenrstv Praha , nebyl pijat. V r. 1977 skldal zkouky opt na
VCHT, nebyl pijat. Pijmac zkouky na vysok koly sloil, ale dle
informac pracovnk fakult vdy spn, byly mu sdleny i poty bod za
jednotliv testy, znmky z jednotlivch pedmt apod. Nap. v r. 1977 byla
hodnocena chemie: 1, matematika:l, marxismus:2. Vechna odvoln byla
zamtnuta. V lt r. 1976 dala matka Duana Hbla pro sv dti o vjezd do
zahrani , odkud jim byla nabdnuta stipendia, ale po dlouhm a sloitm
jednn na ministerstvu kolstv a na ministerstvu vnitra byla tato dost
zamtnuta. V z 1976 nebylo odvoln pro pijet na fakultu chemickho
inenrstv VCHT v Praze vyzeno, proto si v r. 1977 Duan Hbl nepodval
novou pihlku. V ervnu 1977 napsal dost ministru kolstv SR M.
Vondrukovi o pezkoumn svho ppadu. V srpnu 1977 mu pilo oznmen, e m
znovu skldat zkouky ve druhm termnu, sloil je vborn, nebyl pijat (viz
ve), zporn odpov pila i na odvoln. Zdvodnn: celkov nevyhovuje.
Duan Hbl ml prospchov prmr na gymnasiu 1.65. Na zvrenm
vysvden 1.3, na maturitnm vysvden 1.00. Ji od doby stedokolskho
studia m intenzivn zjem o studium chemie, s spchem se astnil krajskho
kola chemick olympidy a jinch soutا. V roce 1974 byl pod politickm tlakem
vykonvanm na editelstv gymnasia doporuen na vysokou kolu jen pod
podmnkou, e prodl ron praxi v prmyslu. Od t doby pracoval jako dlnk v
chemickm zvod v Praze. Kadou dal pihlku doporuil podnik vetn dlenskho
vboru ROH a ZO SSM. V r. 1976 obdrel Duan Hbl kladn hodnocen a doporuen
i od celozvodnho vboru KS. Pedtm mu vak bylo bez zdvodnn znemonno
vyuen v oboru provozn chemik - guma. Duan Hbl se nevzdv zmru studovat
chemii na vysok kole.
P.8. Magda Hblov, nar. 23.3.1959, Praha 5, Smchov, na Bezince
14
dala 3x o studium na stedn kole, nikdy nebyla pijata (v r.
1974 na gymnasium J. Nerudy, Hellichova 3, v r. 1975 na gymnasium na Zatlance
11, vr. 1976 opt na gymnasiu J. Nerudy). Zkouku sloila vdy spn, ale
dajn - dle ednho sdlen koly - "byla dna monost uchazem, kte
lpe vyhovovali podmnkm pijet." Po tet zkouce, v r. 1976 se z
okruhu gymnasia dozvdla, e zkouky z matematiky i z eskho jazyka sloila
na l. V odpovdch na odvoln byla vdy potvrzena sprvnost rozhodnut
pijmac komise. Magda Hblov studuje ciz jazyky (sttn zkouky),
absolvovala spn kurs psan a tsnopisu. Je vtzkou celosttn soutاe v
tsnopisu.
Rodie Duana a Magdy Hblov:
Otec doc. dr. Milan Hbl, CSc, historik a politick pracovnk, do
r. 1968 rektor Vysok koly politick a len V KS, v r. 1970 vylouen z KS
pot pracoval jako ednk ve stavebnm drustvu. Od roku 1972 do konce roku
1976 byl vznn z politickch dvod. Matka Elika Skenkov, vysokokolsk
uitelka rutiny, nyn v dchodu. V r. 1970 vylouena z KS.
P.9. ............I v a n y i o v , bv. bydlit Praha 4
Po ukonen ZD (s vyznamennm) dala o studium na stedn
kole. Nebyla pijata. Stedn kolu studuje nyn v Holandsku.
Rodie:
Otec Dr. Pavel Ivanyi, biolog, emigroval v r. 1976 s rodinou proto,
e dcera nebyla pijata na stedn kolu.
P.lO. Jindra K a d l e c o v , Praha 2, Makarenkova 42
dala 5x o denn a dlkov studium na filosofick fakult UK,
obor knihovnictv. V r. 1972 na denn studium. Bylo j sdleno: " Pes
dobr vsledek pijmacch pohovor jste se nezaadila mezi pijat
uchazee". V letech 1973.1974.1975.1976 pak dala o dlkov studium. V r.
1975 j bylo povoleno mimodn studium, ale v r. 1976 j nebylo opt ze
stejnch dvod jako vr. 1972 - povoleno pejt na dn denn studium.
P.ll. Bronislava K o u t n , nar. 16.1.1959, Brno
dala o studium na stedn kole. V r. 1974 sloila zkouku na
gymnasiu Zastvka u Brna, ale nebyla pijata. Dle sdlen nevyhovovala
smrnicch XV. sjezdu KS. Jej prospch na ZD byl 1.0. Je zamstnan jako
prodavaka.
P.l2. Marcela K o u t n , nar. 26.6.1956, Brno
dala v r. 1976 na Vysokou kolu zemdlskou v Brn, nebyla
pijata. Zdvodnn: "Nadbytek uchaze". Odvoln bylo dvakrt
zamtnuto. Prmrn prospch na gymnasiu: 1.3. Znmkov prmr na maturitnm
vysvden 1.25.
Rodie Bronislavy a Marcely Koutn:
Otec Ing. Karel Koutn, uitel Vojensk akademie A. Zpotockho v
Brn, vylouen z KS, vznn dle 98 , zemel.
Matka Anna Koutn, do r. 1970 pracovnice Krajskho vboru KS,
vylouena z KS, nyn dlnice. Rovnا vznna.
P.l3. Tana K r e j , nar. 21.10.1957, bv. bydl. Havov,
Karvinsk 47
(Rodina podala v r.
1977 o vysthovn a ije nyn v zahrani.)
dala v r. 1973 o studium na gymnasiu v Orlov, nebyla pijata
,akoli o studium na gymansiu v tchto mstech je pomrn mal zjem. ZD
absolvovala s vbornm prospchem (za devt let mla na vysvden jen jednu
dvojku). Odborem pracovnch sil byl Tan Krej nabdnut uebn pomr v oboru
lihovarnk. V letech 1973. 1975 pak navtvovala dvouletou zdravotn kolu v
umperku. Ukonila ji s velmi dobrmi vsledky, nebylo j vak jako jinm
dobrm absolventm tto koly sloit diferenn zkouky do 3. ronku tylet
zdravotn koly. Do doby emigrace z SSR pracovala v nemocnici.
Rodie:
Otec PhDr. Jaroslav Krej, CSc, bval vysokokolsk uitel, r.
1970 byl vylouen z KS, pot pracoval jako dlnk. J. Krej podal odvoln
proti nepijet sv dcery na gymnasiu v Orlov, adresoval je Krajskmu
nrodnmu vboru. Toto odvoln bylo - vedle dvou dalch psemnost, pedmtem
trestnho sthn proti nmu. Byl odsouzen pro podvracen republiky dle 98/1
tr. zk. k trestu odnt svobody na dva a pl roku. Ve vazb byl od listopadu
1973.
P. 14. Petr Letnsk , nar. 4.11.1953, bv. bydl. Ostrava
-Poruba, Moyzesova 1385
(Rodina se vr. 1977 vysthovala do zahrani)
dal o studium na Vysok kole bsk - obor elektro, kde poet
uchaze nepevyuje poet volnch mst. Nebyl pijat. V odpovdi na odvoln
bylo uvedeno, e nem k vysokokolskmu studiu pedpoklady.
Maturoval na SPE (elektrotechnick prmyslovka) v Ostrav -
Vtkovicch, umstil se s jednou trojkou v prvn tvrtin maturant. Dle
tdnho uitele ml velmi dobr pedpoklady ke studiu na vysok kole.
Nedostal vak za SPE doporuen. Pracoval pak jako montr vtah.
Rodie:
Otec Ing. Jan Letinsk byl v r. 1969 vylouen z KS, v r. 1971
byl odsouzen k 7 mscm ztrty svobody podle 100 odst. l. Byl stle pod
dozorem StB.
Matka vystoupila v r. 1969 z KS (vykrtnuta).
P. 15. Michal L i k a, nar. 11.5.1955, Praha 4, Novodvorsk 1122
dal na vysokou kolu celkem 3x , z toho 2x (v r. 1974 a 1976) na
vysokou kolu ekonomickou v Praze a lx (v r. 1976 jet na fakultu
technologickou (obor ekonomika a AS v koedlnm a gumrenskm prmyslu)
Vysokho uen technickho v Gottwaldov. Pi zkouce v r. 1974 dle vyjden
zkuebn komise jednoznan obstl byl touto komis doporuen ke studiu, ale na
zklad pozdjho zsahu zaslno rozhodnut pijmac komise s textem:
"Neumstil jste se v poad..." Zsah do prbhu pijmacho zen
byl proveden pracovnic MV KS Havlovou. Obdobn probhly i dal pokusy.
Michal Lika podal dost o pijet do zamstnn ve vpoetnm stedisku VE.
Pracovnk kdrovho oddlen vak poukzal na rodinn pvod uchazee a Michal
Lika nebyl pijat ani do tohoto zamstnn. Michal Lika absolvoval pedtm
spn dv stedn koly (gymnasium a stedn ekonomickou kolu v Praze 2),
dvoulet studium pro abiturienty stednch kol - obor vpoetn technika a
zpracovn informac. Tuto kolu absolvoval s vyznamennm. Nyn je zamstnn
jako programtor.
Rodie:
Otec Oldich Lika, do r. 1970 sttn zamstnanec, pekladatel
severskch jazyk v r. 1970 vylouen z KS, nyn pracuje jako strn. Matka
Vra Likov, zdravotn sestra, vylouena z KS v r. 1970.
P.l6. Dana M o r a v c o v , nar. 31.3.1955, Ivanice
dala v r. 1975 na Vysokou kolu ekonomickou, - zahranin
obchod, nebyla pijata, dajn pro velk poet uchaze. Maturitu na gymnasiu
sloila s vyznamennm.ryvky z posudku:...znalosti z oboru prodnch vd -
vborn, znalosti v ostatnch pedmtech pesahuj poadavky osnov. Vborn
pracovn morlka, logick i pamov mylen na vysok rovni, nadprmrn
nadan". Studovala t na jazykov kole anglitinu, tak doporuen z tto
koly bylo vborn.
Rodie:
Otec podnikov prvnk, v roce 1970 vykrtnut z KS, matka
uitelka.
P.l7. Zuzana P a ch m a n o v , Plze, Sladkovskho 12
dala v r. 1973 o studium na stedn kole, gymnasiu v ul.
Odbor v Plzni. Pijmac zkouky sloila vborn. Nebyla pijata. Dvod:
Byla dna pednost uchazem, kte lpe vyhovli kriterim pijmacho
zen". Na ZD byla Zuzana Pachmanov vbornou kyn, zvtzila v mstsk
matematick olympid, tet byla v oboru fyzika. Nastoupila do uebnho oboru
aranrka.
Rodie:
Tak v ppad Zuzany Pachmanov se uplatnilo nespravedliv
posuzovn podle postoje rodi.
P.l8. David P r e a n , nar. 7.11.1959, bv. bydl. Praha 6 - Petiny
(Rodina se
vysthovala do ciziny z dvod profesionln perzekuce).
David Prean dal o studium na stedn kole. Nebyl pijat.
Vborn prospch na ZD. Vborn znalosti v prodovdn oblasti.
Rodie:
Otec PhDr. Vilm Prean, historik, vylouen vr. 1970 z KS,
zbaven jakkoli monosti pracovat ve svm oboru. Pracoval jako dlnk.
P.19. Pavel P i k r yl, nar. 21.2.1960, Brno
dal na stedn kolu (gymnasium) nebyl pijat. V posudku ZD
pe: "zamt se studium z politickch dvod". Tento zvr potvrdil
i KNV v odpovdi na stnost zaslanou pedsedovi Federlnho shromdn A.
Indrovi a postoupenou k vyzen KNV. Na ZD vborn prospch: l.l. Pavel
Pikryl nastoupil do uebnho oboru soustrunk.
Rodie :
Otec RSDr. Zdenk Pikryl, vedouc oddlen KV KS, vylouen z
KS, nyn pracuje jako dlnk. Matka Ludmila Pikrylov, uitelka.
P.2O. Jakub R u m l , nar. 26.5.1955, Praha 10, Kremelsk 104
dal o pijet na Vysok uen technick v Bratislav (chemick
fakulta, obor polygrafie) v r. 1975. Nebyl pijat. Oficiln zdvodnn:
Neumstil jste se v komplexnm hodnocen" Neoficiln informace: zkouka
byla spn, nebyl pijat na zsah mstskho vboru KS Bratislava. Na stedn
kole studoval s vyznamennm, prmr zvrenho vysvden l,2. Po vykonn
ZVS pracuje Jakub Ruml jako kalkulant.
P. 21. Jan Ruml,nar. 5.3. 1953
dal na vysokou kolu 4x. V r. 1972 se pihlsil na Vysokou kolu
zemdlskou, v r. 1973 na Vysokou kolu ekonomickou v r. 1974 na VUT, v r.
1977 na filosofickou fakultu UK. Nebyl pijat. Oficiln zdvodnn prvnho
nepijet: "nebyl doporuen gymnasiem". , u ostatnch:
"neumstil se v komplexnm hodnocen" . Z neoficilnch pramen (od
pracovnk fakult) se dovdl, e zkouky sloil spn , ale nebyl pijat z
politickch dvod. Vechna odvoln byla zamtnuta. V r. 1977 se odvolv
ministru kolstv SR, ten vak potvrdil rozhodnut UK. Stedn kola: Prospch
velmi dobr, maturitn vysvden l,5. Jan Ruml pracuje od r. 1975 manuln a
chce nadle se pokouet o studium na vysok kole.
Rodie Jakuba a Jana Rumla:
Otec Ji Ruml do r. 1969 novin, nyn jebnk, v r.1970
vylouen z KS. Matka Jiina Hrbkov, do r. 1970 novinka, pak ednice . V
roce 1970 vylouena z KS.
P.22. Ivan R u s e k , nar. 25.2.1953, Brno, Devask 20
dal v r. 1972 o studium na prvnick fakult UJEP v Brn. Byl
pijat, ale v z tho roku byla dkanem Kuerou nazena obnova pijmacho
zen , a ustanovena zvltn komise pro posouzen ppadu. l.ll. 1972 bylo
rozhodnuto o nepijet s odvodnnm, e otec Ing. Antonn Rusek byl odsouzen
dle 98 tr. zk. k trestu odnt svobody na dobu 5 let nepodmnn. V
rozhodnut o nepijet z l.ll. l972 se m.j. psalo: ..."komise zjiuje na
zklad rozsudku Krajskho soudu v Brn .j. 2 T 25/72 ze dne 8.8.1972, e
pslunk Va rodiny Doc. Rusek, V otec, byl uznn vinnm z trestnho inu
rozvracen republiky. Jak je zejm z rozsudku jeho innost pramenila z nzor,
kter zastval ji od r. 1968. Tato okolnost ukazuje na to, e rodinn
prosted , v nm jste byl vychovvn, nebylo pzniv poadavkm
socialistick vchovy. Tento fakt je jet zdraznn tm, e Vae matka byla
pro sv nzory vylouena z KS. e Vae vchova se neubrala smrem, kter je
potebn pro nai socialistickou spolenost, prokazuje ble ta skutenost, e
jste projevil plnou pasivitu. Ani jako student stedn koly, ani pozdji jste
se nestal lenem mldenick organizace, ani nepracoval v dn jin
spoleensk organizaci...". Ivan Rusek pracuje jako dlnk.
Rodie:
Otec doc. Ing. Antonn Rusek, vysokokolsk uitel, vylouen z KS
v r. 1970, od r. 1972 do r. 1977 vznn za innost vyplvajc z jeho postoj a
nzor na udlosti v r. 1968 -1969 v eskoslovensku a na nsledujc politick
vvoj. Matka Marie Ruskov, uitelka, vylouena z KS v roce 1970.
P.23. Ji Seidl, Plze, Seneck 15
dal o studium na stedn kole hotelov v Marinskch Lznch. V
r. 1975 vykonal spn pijmac zkouky. Nebyl pijat. Po odvoln rodi
bylo odborem kolstv KNV sdleno, e v postupu pijmac komise nebylo
shledno zvad, a tud zamtav rozhodnut plat. Ji Seidl dostal doporuen
ke studiu od uovsk koly RaJ v Plzni, kde byl nejlepm unm vtzem
krajsk soutاe. Vysvden ml vdy s vyznamennm. (Dal informace nebyly
zskny).
Rodie:
Otec Josef Seidl, dlnick editel Stavebnch stroj, n.p. Plze v
r. 1970 vylouen z KS, pak dlnk.
P.24. Ondej Semrd, nar. 14.8.1954, Praha 8, Horovo nm. 2
dal 4x o studium na vysokch kolch umleckho smru. V r. 1974
pak na lkaskou fakultu, nikdy ale nebyl pijat. Nedostal konkrtn informace
o vsledcch pijmacch zkouek. V r. 1975 mu bylo sdleno, e byl zjitn
snen stupe talentu. Jin zdvodnn: nesplnil poadavky, byl pespoetn. V
prvn odpovdi mu byla doporuena ron praxe, kterou absolvoval, ale znovu
nebyl pijat. Maturoval s velmi dobrmi a chvalitebnmi vsledky (l a 2).
Rodie:
Otec Vladimr Semrd, do r. 1970 reisr, vylouen k KS, nyn v
invalidnm dchodu. Matka Mla Semrdov, do r. 1970 novinka, vylouena z
KS, nyn v invalidnm dchodu. (Bratr Michal p studuje v zahrani - NSR).
P.25. Ji ilhan, nar. 13.4.1959, Brno
dal o pijet na stedn koly, nebyl pijat. V r. 1974 nedostal
doporuen ze ZD. V r. 1975 dal na stedn kolu stavebn, nedostal
doporuen ze zvodu, kde pracoval. V r. 1976 dal opt na SP stavebn,
doporuen zvodu bylo kladn, byl zamtnut pijmac komis. Podle
neoficilnch informac sloil zkouku v r. 1976 spn. Z ady mst mu bylo
neoficiln cestou sdleno, e neme potat studiem na stedn kole pro
politick postoje svch rodi.
Rodie:
Otec MUDr. Milan ilhan, lka, do r. 1970 len s. strany
socialistick, nyn bez politick pslunosti. Byl vznn z politickch
dvod. Matka MUDr. Brigita ilhanov, lkaka, byla lenkou s. strany
socialistick, nyn bez politick pslunosti.
P.26. Kateina ilhanov, nar. 21.6.1953, Praha 3, Jeseniova 105
dala 4x o studium lkastv, v r. 1972 na hygienick fakult UK
v r. 1973 na pediatrick fakult UK v r. 1975 a 1976 na fakult veobecnho
lkastv UK v Praze. Po prvnch dvou pijmacch zkoukch j bylo sdleno:
"Nevyhovla jste pi komplexnm hodnocen", po pokusech v r. 1975 a
1976 dostala v obou ppadech odpov: "Vyhovla jste, ale protoe bylo
ji naplnno smrn slo, nemete bt pijata". Podle informac
pracovnk fakult (2x od dkan, pak od tajemnk a len zkuebnch komis)
obstla pi pijmacch zkoukch vborn nebo velmi dobe. Umstila se vdy
mezi nejlepmi. Po odvolvnch, kter podvali rodie nebo ona sama, bylo
vdy rektortem UK potvrzeno rozhodnut pijmac komise fakulty. Tak odvoln
a stnosti podvan na ministerstvu kolstv, pedsedovi Federlnho
shromdn a v r. 1976 adu vldy SR, byly bezspn. V r. 1975 podala
matka Kateiny ilhanov (po tetm odmtnut jejho studia na UK v Praze)
dkany vech lkaskch fakult v eskoslovensku o dodaten pijet sv dcery.
Dostala bu zamtav odpovdi, nebo vyhbav, v tme roce se rodie zajmali o
monost tzv. mimodnho studia, je je zakotveno ve vysokokolskm zkon
SSR. Bylo jim sdleno, e v danm oboru se tato forma neuplatuje. Tak
informace o monosti studia lkastv v nkter blzk socialistick zemi
vyznla zporn.
Pokud jde o stedn kolu, absolvovala Kateina ilhanov jednak
gymnasium (prospchov prmr l,6, zvren vysvden l,3, maturitn zkouka
l,O + zvltn pochvala), jednak stedn zdravotnickou kolu - dvoulet
nstavbov studium - obor rehabilitace, kterou absolvovala - dvoulet
nstavbov studium - obor rehabilitace, kterou absolvovala s prmrem l,O ,
maturitu sloila s vyznamennm. Kateina ilhanov m o studium lkastv
trval a intenzivn zjem. Hned po ukonen gymnasia absolvovala nronou
zdravotnickou praxi - brigdu v nemocnici NDR, kde byla jednoznan kladn
hodnocena . Od r. 1972 pracovala ve zdravotnictv, zprvu jako sanitka pro
nron prce, pak 4 roky jako rehabilitan pracovnice. Hodnocen z pracovit
byla vdy kladn.
Rodie:
Otec prof. ing. Vnek ilhan, CSc, dve vysokokolsk profesor,
editel Vzkumnho stavu, po vylouen z KS a po proputn z VE pracoval
manuln, nyn pracuje jako ednk. Matka PHDr. Libue ilhanov, CSc,
socioloka, v r. 1970 vylouena z KS, nyn v invalidnm dchodu.
P. 27. Jan V a c u l k, nar. 23.5.1958, Praha 7, Veletrn 21
dal 3x na stedn kolu. V r. 1973 na gymnazium, v r. 1974 a
1975 na stedn kolu zemmiskou. Nebyl pijat. Oficiln dvod nepijet:
Nespluje ostatn podmnky,". Vsledky pijmacch zkouek
vborn. Odvoln k ministru kolstv bylo vdy zamtnuto. Jan Vaculk
absolvoval zvltn psychotechnickou zkouku v pedagogick poradn Praha, Tn,
zjitno mimodn nadn pro matematiku.
P.28 Ondej V a c u l k, nar. 30.6.1954, Praha 7, Veletrn 21
V r. 1971 dal na gymnasium, ale nebyl pijat. Dojednno pijet
v jinm obvodu - zakzno. Nstup do uebnho pomru - obor zednk, ptilet
studium, maturita 1975. V r. 1975 dal o pijet na stavebn fakultu VUT. V
r. 1977 dal o dlkov studium na t fakult (podnik studium nedoporuil).
Nebyl pijat. V r. 1975 vsledek zkouky neoznmen,v r. 1977 sdleno , e
zkouka byla s spchem vykonna, psemn pak e nesplnil podmnky. Maturitn
zkouka - vyznamenn. Ondej Vaculk se bude pt rok pokouet o pijet na
studium na stavebn fakult. Rodie Jana a Ondeje Vaculka:
Otec Ludvk Vaculk, do r. 1969 redaktor a spisovatel, vylouen z
KS, matka Magda Vaculkov, ednice.
P. 29. Michaela V y r o u b a l o v , nar. 17.7.1954, Brno
dala 2x na lkaskou fakultu UJEP v Brn (l973, 1974) ale nebyla
pijata. Zdvodnn: nedostatek mst. Konkrtn informace o vsledcch
pijmacch zkouek nedostala. Prmrn prospch na stedn kole: 2,l.
Znmkov prmr ze zvrenho vysvden: s ovlivnnm - dobr. Sloila sttn
zkouky z francouztiny a rutiny.
Rodie:
Otec Ing. Alois Vyroubal, do r. 1970 vedouc projektant , vylouen
z KS, nyn pomocn dlnk. Byl vznn. Matka Irena Vyroubalov, ekonomka.
P. 30. Marie Vysock, roz. Hokov, nar. 29.12.1951, Praha 3,
Biskupcova 16
dala na vysokou kolu UMPRUM v r. 1972. Nebyla pijata. Podle
oficiln informace prorektora se dovdla, e se umstila na 4. mst, (mlo
bt pijato 7 student), ale e jej odvoln je bezpedmtn. Prospchov
prmr na stedn kole: 1.25. Chtla se zabvat knin ilustrac.
Rodie:
Otec ing. Milan Hoek, do r. 1970 sttn zamstnanec, v r.1970
vylouen z KS, nyn v invalidnm dchodu. Vznn za nacistick okupace. Matka
Ladislava Hokov, referentka na vysok kole, vykrtnuta z KS, nyn
administrativn pracovnice.
P. 31. Blanka Zlatohlvkov, roz. Trojanov, nar. 3.12.1954,
Neratovice, Mlnick 44
dala 3x o studium lkastv, nebyla pijata. Z neoficilnch
fakultnch zdroj doly informace, e pi pijmacch zkoukch byla vborn,
nap. fakulta dtskho lkastv UK" nemla nmitek". Pesto nebyla
pijata. Podala
odvoln na ministerstvo kolstv, je zprvu vyhovlo, ale po
tdnu schvlen studia zruilo. Podle pslunho pracovnka na V zashly
krajsk orgny. V r. 1975 dala Blanka Zlatohlvkov na fakultu veobecnho
lkastv v Bratislav. Podle informace z protokolu nebyla pijata
"protoe se nezbavila idealistickho svtovho nzoru". Podobn
(intern) zdvodnn bylo uvedeno v protokolu pijmac komise v r. 1976.
Blanka Zlatohlvkov mla na stedn kole vborn prospch, pedloila studijn
prce z oboru medicny, je byly ocenny v krajskch a nrodnch olympidch. V
r. 1977 byla Blanka Zlatohlvkov pijata na pediatrickou fakultu. Tomuto
pijet pedchzelo nkoliker odvoln.
P.32. Pavel T r o j a n , nar. 14.8.1956, Neratovice, Mlnick 44
dal 2x na konzervato - odbor skladby, nebyl pijat. Konkrtn
informaci z konzervatoe dostal - oznmen, e talentovou zkouku na skladbu
spn vykonal. V r. 1976 se odvolal proti nepijet na konzervato, sv
vyjden proti nepijet podali i profesoi, kte ho zkoueli, nebo v r.
1975 byl mezi prvnmi temi a byl ohodnocen jako nejlep.
Otec obdrel z ministerstva kolstv vyjden, e talent, kter
Pavel Trojan prokzal, nesta.
Prospchov prmr z gymnasia: l,7. Prmr zvrenho vysvden
1.5 . V r. 1977 byl Pavel Trojan konen na konzervato pijat.
Rodie:
Otec Jakub Trojan, do r. 1970 duchovn eskobratrsk evangelick
crkve, od r. 1974 zbaven sttnho souhlasu k vkonu innosti. Nyn pracuje
jako hospodsko-technick pracovnk. Matka Karla Trojanov, duchovn
eskobratrsk evangelick crkve.