Charta 77

Dokument Ÿ. 10

Ode dne, kdy bylo zveýejnØno Prohl çen¡ Charty 77, uplynuly t‚mØý Ÿtyýi mØs¡ce. V §ivotØ spoleŸnosti to nen¡ mnoho. Ud lo se vçak dost, aby se zhodnocen¡ tohoto obdob¡ mohlo st t z kladem pro konstruktivn¡ £vahy.

Pý¡m‚mu odevzd n¡ textu Charty 77 vl dØ ¬SSR a Feder ln¡mu shrom §dØn¡ zabr nila akce St tn¡ bezpeŸnosti. Reakce st tn¡ moci na zveýejnØn¡ Prohl çen¡ Charty 77 pýes hla svìm rozsahem i formami postup, kterì moc a§ dosud uplatåovala v pý¡padØ pýedchoz¡ch petic, podanìch rovnØ§ na z kladØ Ÿl. 29 éstavy. V pr…bØhu posledn¡ch let Ÿeskoslovensk spoleŸnost nepoznala ani tak prudkou kampaå ve sdØlovac¡ch prostýedc¡ch , jej¡m§ smyslem bylo nehor znìmi obvinØn¡mi zdiskreditovat mluvŸ¡ a signat ýe Charty, ani tak rozs hl‚ tajn‚ repres lie. Pýitom podstata vØci byla veýejnosti utajena.

Odezva dom c¡ch sdØlovac¡ch prostýedk… byla hysterick a brut ln¡. Zastraçov n¡ a pomlouv n¡ spoluobŸan… je v rozporu nejen s tolika zd…razåovanou etikou novin ý…, ale i se z konem. Kampaå proti ChartØ 77 vr tila §urnalistiku v nØkterìch ohledech na zaŸ tek pades tìch let. Zato pr vØ ona vyvolala ve veýejnosti z jem o autentickì text Prohl çen¡ i dalç¡ch dokument…. SkuteŸnost, §e tyto dokumenty byly zveýejnØny tak‚ v zahraniŸ¡, zt¡§ila pokusy podsouvat ChartØ 77 n zory, vìroky Ÿi £mysly, jak‚ nevyslovila a nem . Dokumenty Charty se spont nnØ rozç¡ýily mezi obyvatelstvem. V konfrontaci vyçla najevo cel absurdnost kampanØ. Lid‚ si vytvoýili vlastn¡ n zor a vìsledkem byly stovky podpis… pod Chartou 77 i sympatie s n¡, vyjadýovan‚ nejr…znØjç¡mi zp…soby.

Pýedstavitel‚ st tn¡ moci - a§ na vìjimky - reagovali na Chartu 77 sp¡çe zdr§enlivØ. Proto§e poznali, §e text opravdu jen vyzìv k dodr§ov n¡ z vazk…, kter‚ sami pýijali a uz konili, nehodlali vystoupit pýed svØtem v roli toho, kdo nerespektuje mezin rodn¡ pakty ani vlastn¡ z kon. Pýipojili se vçak k tvrzen¡, §e signat ýi Charty 77 jsou vìsadkem imperialist…, pýipustili pochybn‚ politick‚ akce, pýi nich§ byla Charta pod existenŸn¡m tlakem odsuzov na, a pýedevç¡m dali volnou ruku £ýad…m, aby signat ý…m znepý¡jemåovaly §ivot.

Zd…razåuj¡ce neust l‚ z konnost svìch opatýen¡ postavily pak £ýady nØkter‚ signat ýe mimo z kon. K n siln‚mu pýedv dØn¡, domovn¡m a osobn¡m prohl¡dk m, vìslech…m a propouçtØn¡ ze zamØstn n¡ pýistoupilo k odpojov n¡ telefon… , zadr§ov n¡ poçty, odn¡m n¡ ýidiŸskìch, technickìch a dokonce i obŸanskìch pr…kaz…. Slovensk‚ n vçtØvy v Praze a Ÿesk‚ v BratislavØ se netrp¡, host‚ jsou s doprovodem pos¡l n¡ dom…. üada signat ý… byla n kladnØ sledov na ve dne v noci na ka§d‚m kroku. Týi z nich, Jiý¡ H jek, mluvŸ¡ Charty 77 a d le Frantiçek Kriegel a ZdenØk Mlyn ý jsou u§ dlouh‚ tìdny oble§eni polici¡, jejich n vçtØvy jsou evidov ny a prohl¡§eny, host‚ ze zahraniŸ¡ - vŸetnØ komunist… - nemaj¡ pý¡stup , nØkteý¡ byli vyhoçtØny ze zemØ. (Skromnì odhad toho dvoumØs¡Ÿn¡ho dozoru je 350 000 KŸs pouze na mzd ch. ) MluvŸ¡ Charty 77 V clav Havel a signat ý Jiý¡ Lederer jsou u§ Ÿtvrtì mØs¡c bez soudu ve vazbØ. Jsou n znaky, §e se konstruuje proces, podle jm‚na snad pro jin obvinØn¡, v oŸ¡ch dom c¡ i svØtov‚ veýejnosti vçak jednoznaŸnØ proces proti ChartØ.

Ud losti kolem tragick‚ho skonu mluvŸ¡ho Charty 77 profesora Jana PatoŸky i jeho pohýbu jsou zvl çtØ smutnìm svØdectv¡m o tom, jak nØkter‚ mocensk‚ org ny respektuj¡ obŸansk pr va zaruŸen‚ z kony, stejnØ jako normy lidsk‚ sluçnosti a piety.

StejnØ jako tiskov kampaå, kter nepýednesla jedinì vØcnì argument, tak i tento £tisk , kterì neuçetýil t‚mØý jedin‚ho signat ýe, se stal vìmluvnìm d…kazem, §e Charta 77 pouze veýejnØ pýipomnØla, co vçe je týeba v naç¡ zemi vyýeçit. Problematika obŸanskìch pr v a demokratickìch svobod se koneŸnØ po z sluze dostala do stýedu pozornosti. Charta 77 dodala ýadØ obŸan… odvahy k individu ln¡ i skupinov‚ obranØ lidskìch pr v. Ofici ln¡ tlak, aby obŸan‚ Chartu odsoudili, zpolitizoval Ÿ st obyvatelstva u§ t¡m, §e je postavil pýed osobn¡ rozhodnut¡. Za cenu neupý¡mn‚ho odsouzen¡ Charty nebo form ln¡ prohl çen¡ loajality se dostalo nØkterìm obŸan…m , zvl çtØ v oblasti kultury, slibu, §e budou moci vykon vat sv‚ povol n¡. Ka§dì, kdo §ije v t‚to zemi, posuzuje za sebe i druh‚, zda tato cena nen¡ pý¡liç vysok a vìsledek pý¡liç nejistì. St tn¡ moc ve vç¡ tichosti se pokusila i o drobn‚ kosmetick‚ £pravy dosavadn¡ho stavu odporuj¡c¡ho z kon…m nebo mezin rodn¡m z vazk…m st tu. ZmØny v pýij¡mac¡m ý¡zen¡ na stýedn¡ çkoly nelze zat¡m, dokud nebude v¡ce informac¡, hodnotit jinak, StejnØ je tomu i s tzv. volnìm prodejem bur§oazn¡ho tisku, ohl çenìm v zahraniŸ¡ a prakticky neuskuteŸnØnìm.

Zvìçenì z jem veýejnosti o probl‚my lidskìch pr v a demokratickìch svobod, vyvolanìch Chartou a reakc¡ na ni, se odrazil i v jedn n¡ Feder ln¡ho shrom §dØn¡ dne 5. dubna tohoto roku. Mnoz¡ obŸan‚ ch pou usnesen¡ Feder ln¡ho shrom §dØn¡ jako d¡lŸ¡ odpovØÔ na Prohl çen¡ Charty a konstatuj¡, §e se v nØm ani v uveýejnØn‚ Ÿ sti rozpravy neopakovala nepodlo§en obvinØn¡ proti n¡. Naopak, Feder ln¡ shrom §dØn¡ potvrzuje, jakkoliv vìrazny jen vçeobecnìmi, z konnost, £Ÿelnost a tak‚ nutnost obŸansk‚ iniciativy, smØýuj¡c¡ k re ln‚mu uplatåov n¡ obŸanskìch pr v a k vyu§¡v n¡ demokratickìch svobod. Nevyvozuje vçak konkr‚tn¡ d…sledky z jejich poruçov n¡ , aŸ na nØ bylo dokumenty Charty nØkolikr t upozornØno.

PýedmØtem trval‚ a vØtçinou odm¡tav‚ pozornosti Ÿs. sdØlovac¡ch prostýedk… je odezva na Chartu 77 v zahraniŸ¡. Zabìv se j¡ i St tn¡ bezpeŸnost skoro pýi vçech vìsleç¡ch signat ý…. Vyhlaçuj¡ se nejabsurdnØjç¡ vìmysly o jak‚si lidov‚, organizaŸn¡, ba dokonce hmotn‚ z vislosti Charty 77 na centrech imperialismu a antikomunismu. S malìmi obmØnami se Ÿasto opakuj¡ kýiv obvinØn¡ z poŸ tku pades tìch let, kter se neop¡raj¡ o nic jin‚ho, ne§ o monopoln¡ postaven¡ svìch vìrobc…, soustavnØ se sna§¡c¡ch dezinformovat naç¡ i ciz¡ veýejnost. Jejich kýiv a niŸ¡m neodlo§en naýŸen¡ jsou pýetiskov na i jinìch zem¡ch Varçavsk‚ smlouvy. T¡m v¡c n s tØç¡ solidarita i mor ln¡ podpora mnoha obŸan… tØchto zem¡. TØç¡ n s i sympatie vyj dýen‚ pýedstaviteli hnut¡ obŸan… tØchto zem¡. TØç¡ n s i sympatie vyj dýen‚ pýedstaviteli hnut¡ za lidsk pr va, kter v tØchto zem¡ch pracuj¡ za nesm¡rnØ obt¡§nìch podm¡nek. Povzbuzuje n s rovnØ§ solidarita komunist…, socialist… a demokrat… kdekoliv ve svØtØ, solidarita ka§d‚ho, komu stejnØ jako ChartØ 77 - jde o £ctu k lidskìm pr v…m a obŸanskìm svobod m jako o jeden z pýedpoklad… opravdov‚ho sou§it¡ i rovnopr vn‚ spolupr ce vçech zem¡ bez ohledu na jejich spoleŸensk‚ zý¡zen¡ Ÿi stupeå hospod ýsk‚ho rozvoje, tak jak to odpov¡d ChartØ Spojenìch n rod…, Vçeobecn‚ deklaraci lidskìch pr v OSN i Z vØreŸn‚mu aktu konference o bezpeŸnosti a spolupr ci v EvropØ.

Odezvy okoln¡ho svØta, kladn‚ i z porn‚, jejich seri¢znost i jejich intenzita jsou d ny souŸasnìm stavem jednotlivìch spoleŸnost¡ i stavem mezin rodn¡ch vztah…, a signat ýi Charty77 na nØ maj¡ jen malì vliv. Naç¡m £kolem - navzdory vçem kampan¡m i repres li¡m - z…st v rozv¡jet d l leg ln¡ obŸanskou iniciativu, jak ji narìsovalo Prohl çen¡ Charty77. Jsme pýesvØdŸeni , §e krizov‚ spoleŸensk‚ jevy a pýedevç¡m zbyteŸn napØt¡ v oblasti uplatåov n¡ obŸanskìch pr v a vyu§¡v n¡ demokratickìch svobod lze odstranit jedinØ racion ln¡m a £stavn¡m postupem:

a) objektivn¡m ovØýen¡m skuteŸnost¡, kter‚ Charta dosud uvedla,

b) odpovØdnìm rozborem jejich pý¡Ÿin a d…sledk…,

c) postupnìm, ale d…slednìm odstranØn¡m vçech postup…,jev… a praktik, kter‚ jsou v rozporu s obØma Mezin rodn¡mi pakty a dalç¡mi mezin rodn¡mi z vazky, a naopak uz konØn¡m takovìch z konnìch ustaven¡, kter by jim plnØ odpov¡dala a nepýipouçtØla dvoj¡ vìklad.

Proto navrhujeme:

l) UkonŸit ned…stojn‚ kampanØ proti ChartØ 77 i jej¡m signat ý…m a odvolat vçechna nez konn opatýen¡. Zastavit n kladn‚ policejn¡ akce, kter‚ nic neýeç¡ a naopak vytv ýej¡ nov‚ a nov‚ konfliktn¡ situace.

Propustit z vazby vçechny obŸany zadr§en‚ v souvislosti s Chartou.

2) Zveýejnit oba Mezin rodn¡ pakty n kladem, kterì by odpov¡dal popt vce. Dosavadn¡ zveýejnØn¡ vyhl çkou Ÿ. 120/76 Sb., kter je u§ dlouho vyprod na, je naprosto nedostateŸn‚. VeýejnØ ve sdØlovac¡ch prostýedc¡ch i dalç¡mi zp…soby propagovat myçlenky obou Pakt…, zvl çtØ v pý¡padech zýejmìch rozpor… mezi obØma Pakty na jedn‚ stranØ a Ÿs. pr vn¡m ý dem a uplatåov n¡m obŸanskìch pr v a demokratickìch svobod na stranØ druh‚.

3) D…slednØ plnit usnesen¡ Feder ln¡ho shrom §dØn¡ z 5. dubna t.r, je§ ukl d vìbor…m obou snØmoven i vçem poslanc…m sledovat dodr§ov n¡ z konnosti, vØnovat v duchu tohoto usnesen¡ pozornost ochranØ obŸanskìch pr v a demokratickìch svobod a odpovØdnØ se zabìvat n vrhy a st¡§nostmi obŸan…. D t vçem obŸan…m nejen teoretickou, ale skuteŸnou mo§nost, aby jim pýed vali Ÿi pýedn çeli dolo§en‚ st¡§nosti na poruçov n¡ pr vn¡ho ý du a vylouŸit vçechny vlivy, kter‚ by to chtØly znemo§nit. Feder ln¡ shrom §dØn¡ jako nejvyçç¡ org n st tn¡ moci by mØlo pý¡pady, kter‚ diskredituj¡ politiku st tu, samo ýeçit a pýimØt £stavnØ podý¡zen‚ org ny k n pravØ.

4) Na z kladØ celospoleŸensk‚ diskuse pýistoupit k novelizaci jednotlivìch z kon… a k legislativn¡m £prav m, zvl çtØ v oblasti trestn¡ho pr va, ale tak‚ v pr vu obŸansk‚m, z kon¡ku pr ce a jinde, aby Ÿs. pr vn¡ ý d byl v souladu s obØma Mezin rodn¡mi pakty. Veýejn diskuse o tØchto probl‚mech nepom…§e nejen k vyrovn n¡ mezi Ÿeskoslovenskìm pr vn¡m ý dem a obØma Pakty, ale pos¡l¡ pr vn¡ jistotu obŸan…, upevn¡ jejich pr vn¡ vØdom¡ a pýispØje tak k uskuteŸnØn¡ socialistickìch princip….

5) O n vrz¡ch, n mØtech i st¡§nostech hovoýit s mluvŸ¡mi Charty 77, jej¡mi signat ýi i dalç¡mi obŸany, kteý¡ o to po§ daj¡, na p…dØ pý¡sluçnìch politickìch a st tn¡ch org n…, instituc¡ i spoleŸenskìch organizac¡ a nikoli jako dosud jen ve vyçetýovn ch St tn¡ bezpeŸnosti, do jej¡§ kompetence vØtçina uvedenìch probl‚m… prostØ nepatý¡.

6) Uznat podle Ÿ. 4l Mezin rodn¡ho paktu o obŸanskìch a politickìch pr vech pý¡sluçnost Vìboru pro lidsk pr va, posuzovat ozn men¡ o tom, §e nØkterì st t nepln¡ z vazky tohoto Paktu. T¡mto krokem, kterìm se st t dobrovolnØ podrobuje mezin rodn¡ kontrole, se pos¡l¡ presti§ Ÿeskoslovensk‚ho st tu a rozptìl¡ obavy, §e jeho pýistoupen¡ k obØma Pakt…m bylo jen form ln¡.

7) Volat k odpovØdnosti ty pracovn¡ky sdØlovac¡ch prostýedk…, bezpeŸnostn¡ch a jinìch st tn¡ch a politickìch org n…, kteý¡ zneu§ili a zneu§¡vaj¡ sv‚ho postaven¡ ç¡ýen¡m nepravd, k nepý¡pustn‚mu n tlaku i n sil¡ Ÿi ovlivåov n¡ soudn¡ch, spr vn¡ch a jinìch org n… s c¡lem psychicky i existenŸnØ ohrozit a poçkodit obŸany za to, §e h j¡ n zory plnØ sluŸiteln‚ s éstavou a pr vn¡m ý dem republiky, i kdy§ ne v§dy konformn¡ s t¡m, co v danì okam§ik je ofici ln¡m stanoviskem. Lid‚, kteý¡ takto poruçuj¡ z kony, a z vazn‚ slu§ebn¡ pýedpisy, poçkozuj¡ povØst st tn¡ch instituc¡. Jen oni se mus¡ b t £Ÿinn‚ kontroly, jen oni jsou ohro§eni funguj¡c¡ z konnost¡, jen pro nØ je skuteŸn socialistick demokracie noŸn¡ m…rou, a proto pr vØ ani jsou a v§dy budou nejvØtç¡mi odp…rci lidskìch a obŸanskìch pr v a demokratickìch svobod. Dnes ohro§uj¡ zd nlivØ jen n s, ale jejich opØtovn‚ pokusy o rehabilitaci proces… z pades tìch let, kter‚ jako jedinØ narazily na odpor politick‚ho veden¡, dok zaly, §e by se nezastavili pýed nikìm.

Pýi ýeçen¡ probl‚m…, obsa§enìch v tØchto sedmi bodech nab¡z¡ Charta 77 spolupr ci, je ochotna i schopna pýedlo§it i konkr‚tn¡ n vrhy a podklady a pod¡let se na tvorbØ pý¡sluçnìch opatýen¡.

Charta 77 proçla za uplynul‚ a Ÿtyýi mØs¡ce nelehkou zkouçkou a obst la v n¡, Palbu pomluv vydr§ely vçechny jej¡ argumenty, pýes repres lie odvolal sv…j podpis jedinì signat ý. Nahradily ho stovky dalç¡ch , Charta 77 uh jila svou leg ln¡ b zi. Ani naçi zatŸen¡ nejsou obviåov ni kv…li n¡, i stanovisko gener ln¡ho prokur tora, pýesto§e se ho pr vØ v tØchto dnech zneu§¡v pýi pracovnØ pr vn¡ch sporech, m zcela mlhavì a proto pr vØ nez vaznì charakter. Ale pýedevç¡m uh jila Charta 77 sv…j mor ln¡ kredit i v…li neustat v £sil¡ o spolupr ci s ka§dìm, kdo £Ÿinnou ochranu a pln‚ respektov n¡ lidskìch pr v a obŸanskìch svobod pova§uje za platnì pý¡spØvek k upevnØn¡ m¡ru a sn¡§en¡ napØt¡ v EvropØ a ve svØtØ, jako§ i za pýedpoklad rozvoje opravdu vyspØl‚, demokratick‚ a socialistick‚ spoleŸnosti u n s.

Podeps n dne 25. dubna 1977 mluvŸ¡ Charty 77

prof. dr. Jiý¡ H jek, DrSc, v.r.

Vyd no v Praze 26.3 dubna 1977