Charta 77

Dokument Ÿ. 9

J. A. Comenius: Omnia sponte fluant, absit violentia

(vçe nechœ v svobodØ se dØje a n sil¡ je vzd leno vŸera)

D…raz na lidsk pr va a jejich uplatåov n¡ se st v stØ§ejn¡ z le§itost¡ vnitrost tn¡ a mezin rodn¡. S¡l¡ z pas o lidskou d…stojnost, o £ctu k ŸlovØku a jeho pýesvØdŸen¡ , o svobodu svØdom¡ a vyzn n¡. SouŸasnØ ohro§uje lidstvo vlna barbarstv¡, n silnictv¡ a teroru , nejhrubç¡ho poçlap v n¡ pr v a poruçov n¡ princip…, je§ byly v posledn¡ch desetilet¡ch vtØleny do vìznamnìch dokument… OSN.

Je týeba uv¡tat , §e nØkter‚ z tØchto dokument… (oba Mezin rodn¡ pakty) se staly v ned vn‚ minulosti souŸ st¡ naçeho z konod rstv¡. Je d…le§it‚, §e Z vØreŸnì akt z Helsink, émluva o boji proti diskriminaci ve vzdØl n¡ byly podeps ny naçimi pýedstaviteli a §e Vçeobecn deklarace lidskìch pr v je pova§ov na takýka na cel‚m svØtØ za inspiruj¡c¡ dokument velk‚ mor ln¡ a duchovn¡ s¡ly. Dozr v pozn n¡, §e nerespektov n¡ lidskìch pr v pýin ç¡ nejen str d n¡ jednotlivc…m a skupin m uvnitý spoleŸenstv¡, v nØm§ §ij¡, nìbr§ ohro§uje i mezin rodn¡ pospolitost. To zavazuje jednotliv‚ obŸany, spoleŸensk‚ instituce i st ty k £ctØ k tØmto princip…m a k vytrval‚mu £sil¡ na cestØ k jejich realizac¡.

Svoboda pýesvØdŸen¡, svoboda myçlen¡, svoboda svØdom¡ a svoboda n bo§enstv¡ (v¡ry) spolu s dalç¡mi svobodami a pr vy ŸlovØka maj¡ bìt pýedmØtem z jmu a respektu nikoliv snad proto, §e by pro nØkter‚ obŸany pýedstavovaly vìsadu (napý. svoboda n bo§ensk ), plat¡ , §e bez nich se nem…§e cel spoleŸnost st t vskutku l i d s k o u komunitou. Z tohoto d…vodu nemaj¡ lid‚ ani st t pr vo kl st pýek §ky projev…m svobody myçlen¡, pýesvØdŸen¡ a svØdom¡. Maj¡ naopak za £kol a povinnost pýispØt svìmi silami k tomu, aby se ka§dì ŸlovØk stal svobodnìm v pln‚ m¡ýe, aby se jako svobodn bytost rozv¡jel a aby svou svobodu uplatåoval v tv…rŸ¡m £sil¡ vçeho druhu podle sv‚ volby a v aktivn¡ £Ÿasti na politick‚m §ivotØ sv‚ zemØ, na spr vØ st tu a na hospod ýsk‚ a kulturn¡ vìstavbØ spoleŸnosti.

Mezin r. pakt obŸanskìch a polit. pr vech vyhlaçuje v Ÿl. l8 pr vo na svobodu myçlen¡, svØdom¡ a n bo§enstv¡. D le vyhlaçuje svobodu projevu "vyhled vat, pýij¡mat a rozçiýovat informace a myçlenky vçeho druhu bez ohledu na hranice, aœ £stnØ, p¡semnØ nebo tiskem, prostýednictv¡m umØn¡ nebo jinìmi prostýedky podle vlastn¡ volby" (Ÿl. 19, l, 2). Ve svØtle tØchto z sad je týeba odstranit vçechny pýek §ky, je§ by tØmto pr v…m a jejich uskuteŸåov n¡ st ly v cestØ.

Jde zejm‚na o to, aby vØý¡c¡ i nevØý¡c¡ obŸan‚ mohli bez obav, §e budou postihov ni pýi vìkonu povol n¡ Ÿi jinak, projevovat sv‚ n zory, i kdy§ se liç¡ od ofici ln¡ch. KromØ Ÿl. 25 zm¡nØn‚ho Paktu, kterì stanov¡ rovn‚ podm¡nky pro ka§d‚ho pýi vstupu do veýejnìch slu§eb, je týeba se vç¡ rozhodnost¡ respektovat i Ÿl. 20 naç¡ éstavy, podle nØho§ "spoleŸnost pracuj¡c¡ch zajiçœuje rovnopr vnost obŸan… vytv ýen¡m stejnìch mo§nost¡ a stejnìch pý¡le§itost¡ ve vçech oborech §ivota spoleŸnosti." S t¡m je nesluŸiteln tendence bØ§n pýi k drov n¡ aj. ý¡zen¡, nal‚hat na obŸany, aby se napý. "vyrovnali s n bo§enskìmi pýe§itky".

Je zn mo, §e c¡rkevn¡ pý¡sluçnost, aŸ se v £ýedn¡ch dokumentech ji§ v¡ce ne§ 2O let neuv d¡, hraje d…le§itou roli v hodnocen¡ obŸana pýi nejr…znØjç¡ch pý¡le§itostech. Je týeba db t na to, aby vØý¡c¡ Ÿi jinak smìçlej¡c¡ obŸan mØl stejnou pý¡le§itost st t se uŸitelem, profesorem nebo vØdeckìm pracovn¡kem, zamØstnancem st tn¡ch org n…, soud…, prokuratury aj. instituc¡, a nemusel pýitom svou v¡ru a sv‚ pýesvØdŸen¡ skrìvat. Pro postaven¡ v zamØstn n¡ maj¡ bìt rozhoduj¡c¡ pouze pracovn¡ schopnosti a mor ln¡ kvality obŸan….

K celkov‚mu ozdravØn¡ pomØru u n s pýispØje, nebude-li pr vo na svobodu projevu omezov no napý. u vØý¡c¡ch obŸan… jen na pas¡vn¡ £Ÿast na bohoslu§b ch. VØý¡c¡ obŸan‚ maj¡ m¡t pr vo svobodnØ utv ýet a rozv¡jet duchovn¡ a c¡rkevn¡ §ivot, usilovat o to ve shodØ s vlastn¡mi tradicemi i ve svØtle nov‚ho pozn n¡ - bez z sahu zvenŸ¡. Jde vçak z roveå o to, aby ze svìch motiv… smØli veýejnØ pýedkl dat sv‚ podnØty a n vrhy, aby mohli diskutovat a bez pýek §ek hl sat svou v¡ru, publikovat sv‚ n zory v c¡rkevn¡m i nec¡rkevn¡m tisku. Kýesœanskì Ÿi §idovskì umØlec, uŸitel, vØdec, filosof, teolog, publicista m pr vo £Ÿastnit se kulturn¡ho §ivota sv‚ zemØ, stejnØ jako obŸan, kterì je aktivn¡m stoupencem marxismu-leninismu. ObØma , a samozýejmØ i dalç¡m, kteý¡ jsou zast nci napý. humanistickìch , demokratickìch i ateistickìch tradic, maj¡ slou§it sdØlovac¡ prostýedky k plodn‚mu dialogu, z nØho§ vzch z¡ prospØch cel‚ spoleŸnosti.

Nesrovn v se s principy svobody svØdom¡, myçlen¡ a projevu, jsou-li u n s nØkter povol n¡ (uŸitelstv¡) svØýov na jen obŸan…m, kteý¡ slo§¡ slib st t na svØton zorovìch pozic¡ch, je§ vyhl sila vl dnouc¡ politick moc. Jakìkoliv myçlenkovì smØr oslabuje,je-li prosazov n administrativnØ mocensky. O tom svØdŸ¡ nadm¡ru vìmluvnØ naçe n rodn¡ historie. Proto ji§ od husitskìch dob je u n s vyhl çen ide l svobodn‚ho hl s n¡ v¡ry, v pýedstihu pýed ostatn¡mi n rody Evropy.

Pr vo na svobodu projevu zahrnuje pr vo pýij¡mat myçlenky a podnØty bez ohledu na hranice. Je s n¡m v rozporu, jestli§e je br nØno obŸan…m pýij¡mat ze zahraniŸ¡ filosofickou, teologickou, n bo§enskou aj. literaturu a volnØ tak‚ pýes hranice ç¡ýit myçlenky, Ÿl nky, studie a jin d¡la. Je na Ÿase skoncovat s neblahou prax¡, kdy se vçemi zp…soby omezuje mo§nost z¡sk vat nezkreslen‚ informace a myçlenky o kýesœanstv¡ a jinìch n bo§enstv¡ch. Je nespr vn‚, kdy§ se rozçiýov n¡ n bo§ensk‚ a jin‚ literatury, ba dokonce bible, pova§uje takýka za trestn¡ Ÿin a protist tn¡ akt (pý. bezvyj¡meŸnì z kaz Ÿetby P¡sma ve vØznic¡ch).

(Pýeklad bible do modern¡ Ÿeçtiny, na nØm§ v ekumenick‚ souŸinnosti pracuj¡ vØdci nØkolika kýesœanskìch c¡rkv¡, a kterì je velkìm darem kýesœan… Ÿesk‚ kultuýe, se st v v d…sledku £strk… £ýedn¡ch m¡st pro çirç¡ Ÿten ýskou obec zat¡m prakticky nedostupnìm).

Zvl çtn¡ probl‚m pýedstavuje stav n bo§ensk‚ vìchovy a vzdØl n¡ ml de§e. Existuj¡c¡ praxi je týeba uv‚st v soulad s principy, kter‚ vyjadýuj¡ oba Mezin rodn¡ pakty i émluva o boji proti diskriminaci ve vzdØl n¡. VzdØl n¡ m bìt zpý¡stupnØno vçem bez jak‚koliv diskriminace (rozliçov n¡). Rozhoduj¡ pouze schopnosti a nad n¡ uchazeŸ…. Podle obou Pakt… (Ÿl. l3 MP l a Ÿl. l8 MP 2) st ty se zavazuj¡ respektovat svobodu rodiŸ… i poruŸn¡k… zajistit n bo§enskou a mor ln¡ vìchovu svìch dØt¡ podle vlastn¡ho pýesvØdŸen¡. Je na st tØ, pokud se tato vìchova dØje zŸ sti ve çkole, aby zabezpeŸil skuteŸnì vìkon tohoto pr va t¡m, §e odstran¡ jak‚koliv pýek §ky, napý. n tlak na rodiŸe se strany çkolskìch aj. org n…, aby dØti na n bo§enskou vìuku nepos¡lali, §e ochr n¡ dØti a ml de§ pýed zesmØçåov n¡m v¡ry jejich Ÿi rodiŸ… a nepýipust¡, aby se pro sv‚ pýesvØdŸen¡ octli v nevìhodØ v…Ÿi ostatn¡m. N bo§ensk vìchova v c¡rkevn¡m prostýed¡ a v rodin ch prob¡h podle zvyklost¡ v tØchto pospolitostech a le§¡ na odpovØdnosti c¡rkevn¡ch Ÿinitel…, resp. rodiŸ…. Neplat¡ t‚§ pro ni § dn vØkov hranice.

Naçe éstava a oba MP (Ÿl. 28, resp., Ÿl. 21 MP al a Ÿl. 22 MP2) vyhlaçuj¡ svobodu pokojn‚ho shrom §Ôov n¡ a svobodu sdru§ovac¡. Tyto svobody zahrnuj¡ pr vo obŸana sdru§ovat se s jinìmi a vytv ýet r…zn‚ organizace k uskuteŸåov n¡ t‚to svobody, shroma§Ôovat se s ostatn¡mi nejenom ve vyhra§enìch m¡stnostech, nìbr§ i na veýejnìch prostranstv¡ch,v pý¡rodØ a pod. Prakticky jde u st tem uznanìch c¡rkv¡ a n bo§enskìch spoleŸnost¡ o pr vo svobodnØ konat sjezdy, shrom §dØn¡ nejr…znØjç¡ho druhu v c¡rkevn¡ch i jinìch budov ch, a na nich hovoýit o ot zk ch spoleŸn‚ho z jmu , uplatnit pr vo na svobodnou vìmØnu myçlenek at¡m posilovat spoleŸenstv¡. K tomu slou§¡ d le speci ln¡ kurzy a exercicie vØý¡c¡ch, konference duchovn¡ch a laik…, sjezdy a setk n¡ ml de§e, pracovn¡ brig dy, rekreaŸn¡ a studijn¡ z jezdy a pobyty. D…le§it‚ m¡sto maj¡ v t‚to souvislosti r…zn‚ c¡rkevn¡ organizace, spolky a spoleŸnosti a bohat‚ ekumenick‚ styky pý¡sluçn¡k… r…znìch c¡rkv¡. To plat¡ ve stejn‚ m¡ýe o ýeholn¡ch a spoleŸenstv¡ch, je§ patý¡ po tis¡cilet¡ vçude na svØtØ k z kladn¡ souŸ sti ý¡msko-katolick‚ c¡rkve. K pr vu shroma§Ôovac¡mu a sdru§ovac¡mu nerozluŸnØ patý¡ mo§nost c¡rkv¡ a n bo§enskìch spoleŸnost¡ se setk vat se sesterskìmi pospolitostmi v zahraniŸ¡. Jde o vìmØnu student… a uŸitel… bohosloveckìch fakult, pý telsk‚ a studijn¡ styky jednotlivc… a pýedstavitel… c¡rkv¡ na nejr…znØjç¡ch £rovn¡ch. ¦iv‚ kontakty kýesœan… pýes hranice zem¡ a st t…, vz jemn‚ plodn‚ ovlivåov n¡ r…znìch tradic a hnut¡, se pozitivnØ prom¡t do §ivota cel‚ spoleŸnosti. Jejich existenci vìslovnØ pýedpokl d Z vØreŸnì akt helsinsk‚ konference v kapitole o spolupr ci v humanitn¡ch ot zk ch.

Nikoliv na posledn¡m m¡stØ stoj¡ ot zka postaven¡ duchovn¡ch c¡rkv¡ ve spoleŸnosti a jejich pracovnØ pr vn¡ pomØry. Je týeba d…slednØ uplatåovat z sadu, kterou vìslovnØ prohlaçuje z kon Ÿ. 218/1949 Sb., §e duchovn¡ jsou zamØstnanci c¡rkve a z jej¡ho povØýen¡ konaj¡ sv‚ posl n¡. K n pravØ pýispØje, budou-li duchovn¡ moci vykon vat sv‚ posl n¡ bez necitlivìch z sah… st tn¡ spr vy, kter Ÿasto sah k bezd…vodn‚mu odn¡m n¡ souhlasu k vìkonu duchovensk‚ Ÿinnosti. Proto§e v oblasti pracovnØ pr vn¡ dosud platn‚ z konn‚ normy z roku l949 jsou nedostateŸn‚, je týeba pýedevç¡m i na duchovn¡ c¡rkvi aplikovat Z kon¡k pr ce, kterì v õ 268 takovou aplikaci vìslovnØ pýikazuje.

Necitlivìch z sah… je nutno se vyvarovat i pýi ý¡zen¡ o pýijet¡ na teologick‚ fakulty. Zde by mØla bìt v…dŸ¡ z sadou potýeba c¡rkv¡, zajem a osobn¡ pýedpoklady uchazeŸ… o studium.

Tento dokument je uveden mottem velk‚ osobnosti naçich kulturn¡ch a duchovn¡ch dØjin. V jeho duchu patý¡ vçechny svobody ned¡lnØ k tØm statk…m, kter‚ maj¡ podstatnì vìznam pro osobn¡ §ivot ka§d‚ho ŸlovØka i cel‚ spoleŸnosti. Bylo by tragick‚, kdyby nØkdo nezadateln‚ svobody a lidsk pr va pova§oval za nØco, co lze £ŸelovØ podýizovat politickìm Ÿi ideologickìm c¡l…m. Z…st v naç¡m pýesvØdŸen¡m i nadØj¡, §e celospoleŸensk‚ zý¡zen¡ u n s m pýedpoklady k tomu, aby tato lidsk pr va a svobody byly nejen uzn v ny, nìbr§ prostýednictv¡m obŸansk‚ iniciativy, v atmosf‚ýe d…vØry a spolupr ce vçech uskuteŸåov ny.

Praha 22.dubna 1977 Prof. Dr. Jiý¡ H jek, DrSc

mluvŸ¡ Charty 77