Charta 77

Dokument Ÿ. 7

Od vzniku Charty 77 se setk v me s kritickìmi £vahami, kter‚ se tìkaj¡ soci ln¡ch a hospod ýskìch pr v. Pova§ujeme za £Ÿeln‚ je shrnout v tomto dokumentu.

Oba Pakty, na nØ§ Charta navazuje, jsou prodchnuty demokratickìm ide lem svobodn‚ lidsk‚ bytosti. V t‚to souvislosti pova§ujeme za spr vn‚ zd…raznit, §e ide l osvobozen¡ ŸlovØka od strachu mØl a m sv‚ho nejradik lnØjç¡ho obh jce v mezin rodn¡m dØlnick‚m hnut¡, kter‚ si tato pr va formulovalo v nejrozvinutØjç¡ podobØ. Socialistick‚ hnut¡ si kladlo a klade za c¡l vytvoýen¡ pomØr…, v nich§ pracuj¡c¡ nebudou muset svou pracovn¡ s¡lu prod vat. Pro tento c¡l £pln‚ho osvobozen¡ pr ce nebyl vçak odsunut stranou prostì a v§dy aktu ln¡ po§adavek, aby ŸlovØk, jen§ vstupuje na trh pr ce, mohl svou vlastn¡ pracovn¡ s¡lu prod vat za podm¡nek co nejpý¡znivØjç¡ch: aby mØl nejen pr vo na pr ci v £zk‚m slova smyslu, ale tak‚ na jej¡ svobodnì vìbØr, aby za pr ci dost val mzdu zaruŸuj¡c¡ sluçnou §ivotn¡ £roveå rodiny, aby mØl pr vo jednat o mzdØ a pracovn¡ch podm¡nk ch jako rovnopr vnì partner, aby mØl pr vo organizovat i uvnitý tov rny nebo na jin‚ pracoviçti boj za mzdov‚ a jin‚ po§adavky, aby mØl pr vo zakl dat odborov‚ organizace a mo§nost svobodn‚ Ÿinnosti atd.

Vçechny tyto po§adavky jsou nyn¡ uz konØny v Mezin rodn¡m paktu o hospod ýskìch, soci ln¡ch a kulturn¡ch pr vech( viz. Sb¡rka z kon… ¬SSR Ÿ. 120/76 Sb. , kterì se stal souŸ st¡ Ÿs. pr vn¡ho ý du. N s , signat ýe Charty 77, obŸany s r…znìmi politickìmi n zory, spojuje souhlas s ustanoven¡mi tohoto Paktu. Na z kladØ £vah o nich jsme dospØli k z vØru, §e stav hospod ýskìch a soci ln¡ch pr v v ¬eskoslovensku si vynucuje nepýedpojat‚ zhodnocen¡, k nØmu§ chceme d t t¡mto dokumentem podnØt.

l. Jeden z nejd…le§itØjç¡ch Ÿl nk… Paktu mluv¡ o pr vu na pr ci, kterou si ŸlovØk "svobodnØ vybere nebo pýijme" (Ÿl. 6). ¬asto se setk v me s tvrzen¡m, §e v ¬eskoslovensku toto pr vo ji§ bylo uskuteŸnØno a §e na rozd¡l od kapitalismu zde neexistuje nezamØstnanost. Je pravda, §e Ÿeskoslovençt¡ pracuj¡c¡ vytvoýili hospod ýsk‚ pomØry, kter‚ odstranily zjevnou nezamØstnanost, pracuj¡c¡ maj¡ v tomto ohledu vØtç¡ soci ln¡ jistotu ne§ v jinìch vyspØlìch zem¡ch. Toho vçak bylo dosa§eno za cenu, kter k odstranØn¡ nezamØstnanosti nebyla nutn : sn¡§ila se efektivnost n rodn¡ho hospod ýstv¡ a vznikla rozs hl skryt nezamØstnanost, projevuj¡c¡ se mno§stv¡m zbyteŸnìch instituc¡ a pracovn¡ch m¡st, kter by mohla bìt pýi souŸasn‚ £rovni technologie a organizace pr ce d vno zruçena.

Tento stav je doprov zen faktickou povinnost¡ bìt zamØstn n, omezen¡m pr va volit, ruçit a mØnit pracovn¡ pomØr s mo§nost¡ z konn‚ho postihu obŸana, kterì v tomto ohledu nesplåuje pý¡sn‚ a st l‚ se zostýuj¡c¡ po§adavky st tu. St t je prakticky monopoln¡m zamØstnavatelem, sdru§ov n¡ pr v pracuj¡c¡ch v dru§stvech je st le v¡ce omezov no, dru§stva sama jsou st le v¡ce, ý¡zena st tn¡mi org ny . Mo§nost svobodn‚ volby pr ce je ned¡lnou souŸ st¡ pr va na pr ci a pr vØ tomuto znaku pr va na pr ci vych z¡ bØ§n praxe i z kon¡k pr ce jen velmi m lo vstý¡c. V posledn¡ch letech vykazuj¡ pracovn¡ z lohy a praxe dokonce tendenci k zhorçov n¡.

2. Mezin rodn¡ pak ustavuje rovnØ§ pr vo na spravedlivou odmØnu za pr ci, kter by "staŸila na sluçnì §ivot rodina" (Ÿl. 7). Takto ch pan‚ pr vo na spravedlivou odmØnu je vçak v ¬eskoslovensku t‚mØý iluzorn¡, ponØvad§ mzda jednoho §ivitele jen zý¡dka zabezpeŸuje sluçnou £roveå cel‚ rodiny.

Proto tak‚ je v ¬eskoslovensku vysok zamØstnanost §en, dokonce jedna z nejvyçç¡ch na svØtØ. Avçak snad ka§dì si je vØdom, §e to je z nouze ctnost. VØtçina §en nevstupuje do pracovn¡ho pomØru z touhy po plnØjç¡m §ivotØ a nez vislosti, nìbr§ pod hospod ýskìm tlakem, z hol‚ nezbytnosti, proto, §e plat mu§e nezajiçœuje sluçnì §ivot rodiny. Takýka vçeobecn zamØstnanost §en je proto v tomto ohledu vyçç¡m stupnØm jejich pýipout n¡ a nikoli vìrazem jejich zrovnopr vnØn¡.

¦eny jsou diskriminov ny i pokud jde o jejich pracovn¡ zaýazen¡ a o mzdu. Por…znu publikovan‚ £daje z prvn¡ poloviny 7O. let dokazuj¡, §e §eny vydØl vaj¡ asi o týetinu m‚nØ , ne§ mu§i. OdvØtv¡, v nich§ §eny tvoý¡ vØtçinu pracovn¡k…, poskytuj¡ zpravidla podpr…mØrnou mzdu. Pýitom rozhodnut¡, zda dan‚ pracovn¡ m¡sto m bìt obsazeno mu§em Ÿi §enou, je obvykle £ýedn¡ z le§itost¡. Pracovn¡ podm¡nky v sektorech, v nich§ §eny hraj¡ zvl çœ velkou £lohu (lehkì pr…mysl, obchod, zemØdØlstv¡) maj¡ daleko k uspokojiv‚mu stavu. Pr vØ zde je intenzita pr ce nezý¡dka na hranic¡ch lidskìch mo§nost¡.

Soci ln¡ situaci §en zhorçuje i systematick‚ opom¡jen¡ rozvoje a zejm‚na neust l‚ zdra§ov n¡ slu§eb vçeho druhu, kter‚ trv prakticky po celou dobu existence souŸasn‚ho spoleŸensk‚ho zý¡zen¡. Zn m‚ jsou chronick‚ pot¡§e se z sobov n¡m trhu nejr…znØjç¡m zbo§¡m, sortiment nedostatkov‚ho zbo§¡ se sice mØn¡, ale probl‚m s m z…st v nezmØnØn.

Ofici ln¡ §ensk organizace na tyto skuteŸnosti nepoukazuje, nebo tak Ÿin¡ vla§nØ, nepýedkl d z konod rn‚ nebo vìkonn‚ moci § dnì vìznamnØjç¡ podnØt ke zjedn n¡ n pravy. M¡sto toho soustýeÔuje svou energii na pý¡m‚ nebo nepý¡m‚ dokazov n¡, §e rovnopr vnost §en je u§ v ¬eskoslovensku vyýeçena , §e pr va mu§… a §en (Ÿl. 3) jsou prostØ zajiçtØna. Vytvoýit si jinou organizaci, kter by z jmy a pr va §en skuteŸnØ h jila, je vçak z konnou £pravou spolŸovac¡ho pr va znemo§nØno.

3. Diskriminace §en v…Ÿi mu§…m nen¡ vçak jedinìm projevem mzdov‚ diskrimance. Tendence k diskriminaci celìch skupin pracuj¡c¡ch lze zaznamenat pýi odmØåov n¡ nØkterìch vysoce kvalifikovanìch skupin v…Ÿi nekvalifikovanìm, jako§ i pýi hodnocen¡ sektor… atd. Hromadnìm a çiroce demoralizuj¡c¡m projevem diskriminace v odmØåov n¡ je tzv. politick‚ anga§ovanosti jsou nahony vzd leny skuteŸnìm spoleŸenskìm potýeb m.

Drastick‚ projevy m tato praxe ve sf‚ýe ý¡zen¡ pr ce v podobØ k drovìch nomenklatur a k drovìch strop…, v podobØ sv‚voln‚ho preferov n¡ jednØch (zvl çtØ Ÿlen… KS¬) a nespravedliv‚ho poçkozov n¡ druhìch. Hospod ýsk‚ ý¡zen¡ a odborn‚ ý¡zen¡ v…bec je v d…sledku tohoto mechanismu odmØåov n¡ a vìbØr… lid¡ souŸ st¡ mocenskopolitickìch apar t… a jeho funkce je deformov na: na prvn¡ m¡sto se neklade pr ce, ale potýeba chr nit a zabezpeŸovat re§im, kriteria hodnocen¡ a odmØåov n¡ ý¡d¡c¡ch pracovn¡k… dbaj¡ nejv¡c na to, co pro skuteŸnØ optim ln¡ vìvoj nen¡ podstatn‚. OstatnØ osud lid¡, kteý¡ byli nuceni opustit z politickìch d…vod… sv m¡sta - vykon vaj¡ nyn¡ pr ci neodpov¡daj¡c¡ jejich kvalifikaci, je jen krajn¡m projevem t‚to vçeobecn‚ praxe.

4. Nejen zvyklosti odborov‚ho hnut¡, ale i z konn‚ normy, kter‚ se tìkaj¡ sdru§ov n¡ v odborech, jsou v rozporu s pr vem odborovìch organizac¡ " na svobodnou Ÿinnost" (Ÿl. 8), neboœ nepýipouçtØj¡ "pr vo pýistupovat do odborovìch organizac¡ podle vlastn¡ho vìbØru" (Ÿl. 8, odst. a). V odborech nerozhoduj¡ pýedevç¡m dØln¡ci a ýadov¡ zamØstnanci, ale hospod ýsk‚ a jin‚ apar ty. Funkce, kterou sehr ly odbory po dlouh‚ des¡tky let pýi ochranØ §ivotn¡ch z jm… pracuj¡c¡ch, byla prakticky £plnØ vymaz na. D vno se u§ zapomnØlo i na to, §e v prvn¡ch letech po 2. svØt. v lce existovaly vedle odbor… jako org ny samotnìch pracuj¡c¡ch z vodn¡ rady s rozs hlìmi pravomocemi vŸetnØ vìrobnØ ý¡d¡c¡ funkce a imonuj¡c¡ aktivitou politickou a soci lnØ ekonomickou, zapom¡n se i na to , §e z vodn¡ rady mØly pokraŸov n¡ sv‚ho druhu v rad ch pracuj¡c¡ch v r. 1968).

O vztahu dØln¡k… k pr ci v on‚ dobØ svØdŸ¡ sociologickì vìzkum, provedenì v roce 1969:

pr ce bavila do srpna 1968 po srpnu 1968

mnohem v¡c ne§ pýed-t¡m 46.8 % 0.9 %

o nØco v¡ce 20.1 % 2.6 %

bez zmØny 21.0 % 11.5 %

o nØco m‚nØ 4.9 % 14.2 %

mnohem m‚nØ 3.1 % 68.1 %

nev¡, nepamatuje se 4.2 % 2.8 %

Odbory se nestaraj¡ o to, aby se vrstvy pracuj¡c¡ch pod¡lely na mzdov‚ politice - aœ u§ v mØý¡tku m¡stn¡m nebo celospoleŸensk‚m. PýipouçtØj¡, aby se tato politika urŸovala shora: kdy§ se pracuj¡c¡ br n¡ sni§ov n¡ mezd (napý. pýi racionalizaci mzdov‚ soustavy v letech 1973/75, nestoj¡ po jejich boku. Vstupuj-li dØln¡ci do st vky (pýi riziku perzekuce, kter je v rozporu s pr vem na st vku, se to nedØje Ÿasto), zrazuj¡ je . ¬s. odbory neusiluj¡ ani o to, aby vl da stanovila existenŸn¡ minimum, kter‚ by bylo ka§doroŸnØ upravov no a na jeho§ z kladØ by byla stanovena minim ln¡ mzda.

Odborov‚ org ny disponuj¡ r…znìmi informacemi o stavu bezpeŸnosti pr ce a o §ivotn¡ch podm¡nk ch pracuj¡c¡ch v…bec, maj¡ k dispozici £daje o faktick‚m sni§ov n¡ re lnìch mezd skrytìm i zjevnìm zdra§ov n¡m a jsou Ÿasto upozoråov ny na nepoý dky v hospodaýen¡ s byty, pýesto vçak ve vçech tØchto smØrech nevyv¡jej¡ tak na z sadn¡ ýeçen¡. M¡sto , aby sv dØly boj o £Ÿast na jak‚mkoli z sadn¡m ekonomick‚m rozhodov n¡, vykl¡zej¡ pole a nesou tak spoluzodpovØdnost za rozhodov n¡ byrokratick‚.

Odbory se z£Ÿaståuj¡ moralizuj¡c¡m ta§en¡ za pln‚ vyu§it¡ pracovn¡ doby, ale skuteŸn‚ m¡nØn¡ a z jem pracuj¡c¡ch v t‚to ot zce nevyjadýuj¡. Je pravda, a to v¡ ka§dì, §e co do sv‚ho vyu§it¡ je v ¬eskoslovensku pracovn¡ doba snad nejkratç¡ na svØtØ, v z kladn¡ pracovn¡ dobØ se pracuje skuteŸnØ mnohem m‚nØ, ne§ by se pracovat mohlo, Ÿasto v tich‚ dohodØ s nadý¡zenìmi. Ale z roveå se vçeobecnØ v¡ i to, §e zapoŸ¡t v -li se pýesŸasov pr ce o sobot ch a nedØl¡ch, maj¡ Ÿeskosl. pracuj¡c¡ jednu z nejdelç¡ch pracovn¡ch dob, alespoå v EvropØ. Tento paradox nen¡ v…bec n hodnì. Je d…sledkem §iveln‚ snahy pracuj¡c¡ch dospØt ke spravedliv‚ odmØnØ cestou, kter se jim v dan‚ situaci - v podm¡nk ch vçeobecnØ n¡zk‚ £rovnØ ý¡zen¡ a organizace pr ce - jev¡ nejsch…dnØjç¡. Proto pr…mØrnì pracovn¡k svou pracovn¡ s¡lu çetý¡ a neodv d¡ vìkon, kterì by odv dØt mohl. "Uçetýenou" pracovn¡ s¡lu uplatåuje v pýesŸasech nebo ji prod v na Ÿern‚m trhu (zde ostatnØ p…sob¡ siln popt vka po nejr…znØjç¡ch slu§b ch). U vØtçiny dØlnickìch profes¡ je odmØna za pýesŸasovou dobu d…le§itou slo§kou mzdy.

Odborov organizace k tomuto slo§it‚mu n rodohospod ýsk‚mu probl‚mu nezauj¡m § dn‚ produktivn¡ stanovisko, aŸkoli se nab¡z¡ cel çk la mo§nost¡, jak za £Ÿasti vçech Ÿlen… prosadit skuteŸnou d‚lku pracovn¡ doby, mo§nost¡ jej¡ho zkr cen¡ alespoå na z konnou dobu 42 a p…l hodiny nebo i na ni§ç¡ hranici, a to pýi zachov n¡ nynØjç¡ch vìdØlk… nebo dokonce pýi jejich zvìçen¡ (v nØkterìch oborech).

OŸek vat ale od odbor…, kter‚ se staly pý¡vØskem hospod ýsk‚ho apar tu, aby se ujaly pr va pracuj¡c¡ch na spravedlivou odmØnu a vyvinuly v tomto smØru radik ln¡ iniciativu, by bylo zýejmØ nerealistick‚. Toto zjiçtØn¡ by vçak nemØlo bìt alibistickìm argumentem pro ka§d‚ho, kde m k vØci nØjakì vztah. Neboœ ka§dì jednotlivec, maj¡c¡ povinnost k druhìm a ke spoleŸenstv¡, ke kter‚mu pý¡sluç¡, je povinnen usilovat o rozv¡jen¡ a dodr§ov n¡ pr v uznanìch v tomto paktu". (preambule Paktu o hospod ýskìch, soci ln¡ch a kulturn¡ch pr vech).