František Martínek
František Martínek ml. (* 3. července 1903) byl továrníkem, atletem i mecenášem. Vlastnil fabriku na barvy a laky v pražských Modřanech, která se mimo nátěrové hmoty specializovala i na barvy pro umělce. Těmito barvami maloval například lidový malíř Josef Lada, Tichý, Rada, Zikmund nebo Hoffman. V mládí byl velkým atletem, šampionem, a později založil Velkou cenu Framaru, nejstarší cyklistický závod na našem území. Sponzoroval kulturní výstavbu v Modřanech a pomáhal zakládat osadu Ztracenka. Jako jeden z prvních podnikatelů v naší historii vedl jakýsi systém zaměstnaneckých akcií.
František Martínek ml. | |
Narození | 3. července 1903 |
---|---|
Vzdělání | Společenstva lakýrníků, natěračů, malířů písma a štítů |
Povolání |
Továrník Zakladatel cyklistiky a Velké ceny Framaru |
Ocenění |
reprezentant ČSR v běhu na 800 m. vítěz domácího šampionátu v cyklistice čtvrté místo ve světovém šampionátu v cyklistice |
Manžel(ka) | Eva Martínková |
Citát | |
„Konkurence nemohla pochopit můj způsob práce. Nemohla pochopit ani v té době dosti neobvyklý postoj k zaměstnancům. V čem spočíval? Šlo o to, že zaměstnanci se stali spolupodnikateli. Dohlíželi na mé kalkulace, k nim jsem si chodil pro kontrolu obtížných situací, viděli do mého účtování a znali přesně ceny, za které jsem zboží nabízel. A když toto všechno znali a viděli můj malý zisk, tím větší byla jejich snaha. Sami se totiž podíleli 15 procenty z mého zisku.“ | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Dětství a rodinaEditovat
František Martínek se narodil do rodiny stejnojmenného podnikatele Františka Martínka staršího. Ten v roce 1905 založil živnost lakýrnickou s výrobou barev v Liliové ulici (Dům u Voříkovských) v Praze s názvem FRANTIŠEK MARTÍNEK. Sám byl studovaný „lakýrnický dělník-kočárník“ a před rokem 1905 podstoupil tzv. odborný vandr, při kterém sbíral odborné znalosti svého oboru v mnoha státech Evropy.
František Martínek ml. se tak od mala pohyboval v oboru barev a laků, jejich využití a výroby. Jak živnost prosperovala, jeho otec, František Martínek starší, zakoupil do firmy stroj na výrobu barev. Původně se barvy vyráběly pouze pro vlastní spotřebu firmy.
Později do firmy nastoupil František Martínek ml., který firmu v roce 1932 od otce odkoupil. František Martínek starší se v roce 1930 stává společníkem firmy Lakovar-chemická továrna, spol. s r.o. v Hradci Králové, s druhým největším podílem. Jednalo se o úspěšný podnik, který byl v té době výstavbou i technickým vybavením na velice solidní úrovni. Vyráběl prakticky všechny olejové výrobky se zaměřením na lakýrníky jako odběratele.
Začátek kariéry a kariéra vrcholového atletaEditovat
František Martínek ke svému otci do firmy oficiálně v roce 1919, tedy v 16-ti letech, jako učeň. Firma se tou dobou stěhuje do nových prostor U Staré školy v Praze na Starém městě. Výroba barev nyní přesahuje 10 tun ročně a firma je vybavena moderními technologiemi, včetně kotli na plyn.
V polovině dvacátých let si František Martínek ml. nechává patentovat „lakýrnický věšák“, vítanou novinku ve stavebnictví. Taktéž se věnuje zdokonalování výroby barev a výrobě emailu na šperky, pro který skupuje jen tu nejkvalitnější pryskyřici z Francie a USA.
Mimo své úspěchy v podnikání slaví i úspěchy ve vrcholovém sportu. Je reprezentantem v disciplíně běhu na 800 m. Později vymění běžecký trikot za kolo. Opakovaně se stává vítězem domácího šampionátu a dvakrát se umisťuje na čtvrtém místě v šampionátu světovém.
František Martínek často ve svém deníku popisuje, že neduhy podnikání mu pomáhal přemoci duch atleta a sport, který ho zocelil.
V roce 1929 na motocyklu vycestoval na odborný vandr po Švýcarsku, Francii a Itálii. Další rok zavítal autem Aero do Skandinávie a pobaltských zemí Estonska, Lotyšska a Litvy.
„Ze všech těchto států se nám v jakosti a čistotě práce mohou rovnati jen Rakousko a Švýcarsko. Francie uhýbá spíše do kumštu a řemeslně se nám nevyrovná. Naše sériové práce lakýrnické, bělost emailů, jejich lesk a odborné vypracování, to vše daleko předčí okolní státy.“